...ale vono to nebylo vtipný ani poprvý.
Nastal čas, kdy opět nestíhám. Za sedum hodin mám vstát, rychle si dobalit poslední věci a poté odjet na sraz se třídou, pro změnu zase někam jedem. Tentokrát to je sportovní kurs, no, jsem na to docela zvědavá. Tejden sportovat, jo, na to už vážně nejsem zvyklá. Snad to ale bude vpoho, berem sebou kola, což mě uklidňuje, protože kolo je v pohodě. Zvlášť když je moje, jsem na něj zvyklá a vůbec.
Problém je ten, že ještě než odjedu, musim dopsat seminárku na latinu. Na jednu stranu - mám už deset stran, což je ehm o polovinu víc než je minimální počet, na druhou stranu tam stále ještě nemám všechno! Achjo. Takže na tom musim ještě zapracovat, je to jediná příležitost.
A teda timhletim se chci zase na tejden rozloučit. Je to hrůza, jak tu furt nejsem.


tyyjo, kdyz vezmu v potaz jak me muze dodelat sportovani na jeden den :) jsem si jista, zesi to uzijes :)