Come back, Antichrist!

Říjen 2008

Tarja Turunen - report

24. října 2008 v 20:17 | Kačík |  Kulturní zážitky
Nadešel čas a já se konečně odhodlávám popsat svůj nad očekávání super zážitek z úterního koncertu...

tak nějak o ničem..

19. října 2008 v 20:17 | Kačík |  Co mě napadá..
Sláva, právě jsem dodělala tu příšernou seminárku na němčinu, se kterou jsem strávila rozhodně víc času, než to za to stálo. Fuj. Tak jsem ráda, že to mám za sebou...už mi jenom zbejvá přeložit asi tři články na latinu a pak už jenom takový ty normální věci a ne žádný příšerný hrůzy. A příště s tou latinou musim začít dřív a ne to nechat na poslední chvíli, ale já to asi neumim. Musim bejt pod časovym tlakem na to, abych něco udělala.
Jinak jsem si včera večer dala volno a koukala jsem na Obsluhoval jsem anglického krále, zvlášť taky proto, že to právě čtu a zbejvá mi asi dvacet stran do konce. Popravdě jsem z toho byla taková zmatná..čekala jsem od toho asi něco jinýho. Prostě normální film. Tohle bylo divný.
A teda úplně fakt hodně se mi nechce zejtra do školy, mám sice jenom tři hodiny, ale jedna z toho je test a prostě celkově..už jenom ta představa mě odpuzuje. Aspoň že nemusim brzo vstávat.
Každopádně pěkně nudnej víkend, už se těšim na úterý...
Jdu totiž na Tarju! Tak aspoň něco.

Zemřel Gidget Gein.. :'(

13. října 2008 v 18:27 | Kačík |  ‡ Marilyn Manson ‡
Právě mě dost nepřipravenou zaskočila smutná zpráva: 1. basák Marilyna Mansona Brad Stewart, uměleckým jménem Gidget Gein (Gidget podle v 60. letech známé románové postavy surfující dívky, Gein podle amerického masového vraha, zároveň prý i kanibala a nekrofila) byl 9. října nalezen mrtvý. Příčinou je heroinový předávkování. Už tenkrát, když byl z kapely vyhozenej, to bylo právě kvůli problémům s drogama. Chudák.
Nezbývá mi než napsat - RIP, GG.

Nic nestíhám, proto píšu sem..:)

11. října 2008 v 22:41 | Kačík |  Zážitky z dnů minulých
Tak nějak jsem vysledovala, že na blog píšu téměř jenom v časově náročných situacích. Jako třeba i teď. Mám spoustu věcí na práci, nějak jsem to asi měla čekat, že v maturitním ročníku po nás třeba i budou něco chtít...ale nějak jsem netušila, že to bude už od začátku tak brutální, ale vono je to asi hlavně tim Sprachdiplomem, kterej nechci dělat a nějakou šílenou náhodou se mnou furt počítaj a já teď musim do příští neděle napsat osmi až desetistránkovou práci v němčině na téma Učební kompetence...hmmm..byla to vyčerpávající věta, asi tak jako je teď všechno takový. Fakt jsem na sebe zvědavá. Myslim, že to buď nezvládnu, nebo to zvládnu, ale zemřu...nebo prostě nevim. A do toho je tady spoustu dalších věcí jako referát, esej na ájinu, maturitní otázka + několik překladů na latinu, debilní práce na filozofii...no prostě je toho strašně moc. A já samozřejmě místo toho, abych se snažila tuhle nálož nějak změnšit, tady píšu nicneříkající články, jako vždy.
Chtěla jsem ale zmínit v takový malý zkratce pár přínosnejch kulturních zážitků:
Knihy - Klub rváčů (super nečekaná pointa), Persepolis + Persepolis II. (super íránskej komiks, fakt bych chtěla vidět i ten film), Blues pro bláznivou holku (povinná četba, která mě fakt příjemně překvapila), Anděský tanec, andělská smrt (životopis Jima Morrisona, což mě inspirovalo k tomu, abych se znova podívala na The Doors)
Filmy - V kůži Johna Malkoviche - ano, konečně jsem to viděla, ten zásadní film, kterej jsem chtěla vidět už hooodně dlouho. A je to fakt super absurdní:)
- Whole Train - minulej pátek jsme na tom byli s naší německou polovinou třídy ve Světozoru v rámci festivalu německýho filmu...no a musim říct, že se mi to fakt hodně líbilo. Ačkoli hip hop ani rap jakožto hudbu neuznávám, do toho filmu se to vyloženě hodilo, grafitti obdivuju a lidi, který tomu věnujou všechno, taky. Takže kdyby mi někdo řekl klíčový slova jako němčina, hip hop, sprejeři, asi by mě to předem moc nechytlo, ale vážně to bylo hustý.
- The Doors (jak už jsem psala) jsem viděla už podruhý a stále super. Inspirativní, dobrá hudba, krásnej herec. Asi tak.
- Constantine - zanechalo to ve mně dost velkej dojem, dívala jsem se na to sama téměř v noci, je to opravdu velice vhodná kombinace. Keanu je krásnej, démoni jsou hnusný.
- Sin City - další opravdu chutný film, na to jsme se aspoň dívaly se sestrou. Ne že bych to úplně pochopila, ale až na ty nechutnosti se mi to fakt líbilo a dokonce jsem se občas i zasmála.
Hudba - poslední dobou zase trošku přitvrzuju - uchvátili mě Crematory, kterým už jsem zasvětila rubriku a článek, musim si akorát stáhnout něco dalšího a nešílet furt nad The Curse apod., dále objevuju staré kouzlo Black Sabbath a jejich originální hudby a neobvyklýho Ozzyho hlasu, od Nine Inch Nails jsem si konečně poslechla dokud neslyšený Gone, Still a song The Becoming mě prostě dostal, zamilovala jsem se do písně Song For The Dumped od Ben Fold Five. A dost jsem začala poslouchat Beat, až na ty reklamy je to asi nejlepší rádiovej kanál v Čechách. No. To je pro dnešek vše, na to, že jsem původně nechtěla psát vůbec nic, je to poněkud dlouhé. Chjo.

The Becoming

8. října 2008 v 20:11 | Kačík |  Nine Inch Nails
Fajn, zamilovala jsem se do další písně od NIN...The Becoming. Úchvatný, úžasný, neskutečný.
Tady je video. Trent je dokonalej, proste je to fakt skvělý.



Text:
I beat my machine its a part of me its inside of me
Im stuck in this dream its changing me I am becoming
The me that you know had some second thoughts
Hes covered with scabs and he is broken and sore
The me that you know doesnt come around much
That part of me isnt here anymore
All pain disappears its the nature of my circuitry
Drowns out all I hear theres no escape from this my new consciousness
That me that you know used to have feelings
But the blood has stopped pumping and hes left to decay
The me that you know is now made up of wires
And even when Im right with you Im so far away
I can try to get away but Ive strapped myself in
I can try to scratch away the sound in my ears
I can see it killing away all my bad parts
I dont want to listen but its all too clear
Hiding backwards inside of me I feel so unafraid
Annie, hold a little tighter I might just slip away

It wont give up it wants me dead
Goddamn this noise inside my head

Fotogalerie

1. října 2008 v 20:05 | Kačík |  Crematory
Crematory-photo

Crematory

1. října 2008 v 19:21 | Kačík |  Crematory
Crematory je německá kapela založená roku 1991, řadící se zřejmě k žánru gothic metal, ale opět zdůrazňuju, že nerada škatulkuju. Jejich hudba mě naprosto uchvátila albem Believe, konkrétně písně Endless, Eternal, Caroline, Act Seven nebo Why. Zní to tak mocně a velkolepě, občasná elektronika to všechno jenom úžasně doplňuje, jejich vokály jsou naprosto propracovaný, jelikož se střídá čistý zpěv s murmurem...Celkově je to vyloženě promakaná hudba. Stejně jako Graveworm se tahle skupina skládá ze samejch chlápků + klávesistka, což oceňuju! A další obdivuhodná věc na nich je to, že se roku 2001 sice rozpadli, ale 2003 se opět dali dohromady začali tvořit nová alba. To jen tak někdo nedokáže.
Členové:
Gerhard Stass - murmur
Matthias Hechler - el. kytara, zpěv
Katrin Goger - klávesy
Harald Heine - basskytara
Markus Jüllich - bicí
Diskografie:
Transmigration - 1993
...Just Dreaming - 1994
Illusions - 1995
Crematory - 1996
Awake - 1997
Live... (live) - 1997
Act Seven - 1999
Believe - 2000
Remind (live) - 2001
Revolution - 2004
Liverevolution (live) - 2005
Klagebilder - 2006
Pray - 2008