Nadešel čas a já se konečně odhodlávám popsat svůj nad očekávání super zážitek z úterního koncertu...
Samotnou by mě asi nenapadlo na Tarju jít, protože Nightwish jsem slyšela párkrát, ale nějak intenzivně jsem je nikdy neposlouchala a ohledně Tarji samotný jsem měla dost smíšený pocity ohledně jejího odchodu z kapely. Pak mi ale došlo, že hudební talent nemůžu posuzovat podle toho, jakej ten člověk doopravdy je, a i když se zachovala jakkoli, její úžasnej hlas, rozsah a umění jí upírat nemůžu.
Naskytla se mi ovšem příležitost v podobě dvou volnejch lístků přes tátovu bejvalou práci, čemuž jsem neodolala, pozvala svoji nejlepší kamarádku a nakonec jsme společně vyrazily na koncert. Pokoušela jsem se bejt aspoň trochu stylová, i když teda jsem si nebyla jistá, jestli jsem se svym in flamesovým tričkem zapadnu...Moje obavy se nakonec ukázaly jako zbytečné, když jsem dorazila na místo a tam bylo spoustu naprosto normálně a civilně oblečených lidí. Po celkem překvapivě dlouhým čekání před Incheba Arénou nás chvíli před sedmou vpustili dovnitř. Nahrnuli jsme se na parket, honem si koupily něco na osvěžení a zaujaly, podle mě celkem dobré, pozice.
Česká předkapela Innocence začala někdy po osmý. Kupodivu se mi to celkem i líbilo, ačkoli jsem se už dost těšila na Tarju, ne že by gothic metal bylo pro mě to nevhodnější, ale rozhodně to neurazilo a před Tarju to byla dobrá volba. Skončila asi ve třičtvrtě na devět.
Po dalším, možná až moc dlouhým čekání, se znovu setmělo a na podiu se objevila bílá plachta. První tóny prozradily instrumentální začátek Boy and the Ghost, objevila se Tarjina silueta a ozval její jasný zpěv. Při "zdrsnění" v podobě bicích opona spadla a všichni se rozjeli. Lidi začali kotlit, hudba začala bejt říznější...no celkově to bylo hustý. Pokračovalo to dalšíma písněma..pro mě známejma i neznámejma, mě nejvíc potěšil Poison a I walk alone...celkem vhodně se střídaly drsnější a skočnější songy s těma pomalejma, Tarja sama dokonce zahrála i na klávesy...a celá kapela byla skvělá. Totálně hustej bubeník, kterej jenom svym sólem přivedl lidi do varu, naprosto obdivuhodná klávesistka zároveň zpívající druhý hlasy..prostě fakt dobrý. Tarja mezi písněma hovořila, komunikovala, vypadala i dost dojatě a potěšeně, celkově to byla skvělá atmosféra.
Fakt se mi to, naprosto nad očekávání, líbilo. Až jsem z toho sama byla překvapená, protože jsem nečekala, že mě to tak nadchne, no. Jsem fakt ráda, že jsem tam byla.
Fakt se mi to, naprosto nad očekávání, líbilo. Až jsem z toho sama byla překvapená, protože jsem nečekala, že mě to tak nadchne, no. Jsem fakt ráda, že jsem tam byla.


Jé, skoro ti až závidím :-). Ale stačí mi, že z tvého článku cítím, že to bylo supééér :-D.