Come back, Antichrist!

Listopad 2008

Petr Šabach - Jak potopit Austrálii

30. listopadu 2008 v 14:15 | Kačík |  Ukázky z dobrých knih
Vzpomínám si, jak mě jednou naši vzali na Dalibora a jak jsem tenkrát definitivně zahořknul na celou tu partu kolem opery. Seděli jsme v lóži a kolem samej plyš a samet a reostaty zhášely světla a já jsem si říkal, že se teda nechám koupit. A fakt jsem se snažil. Jenže tenhle Dalibor se nakonec projevil jako naprostej křapík, protože když už moh bejt venku z díry, mříže přepilovaný a jednu nohu v luftě, tak se najednou zarazil a začal o tý svý svobodě zpívat árii, jako že je zachráněnej a volnej. A stráže už dupaly na schodech, a on si pořád zpíval. No a když nám to všechno zapěl, tak se snažil vysoukat ven, a vtom ho drapli. Co čekal, do pytle! Seděl jsem úplně zdrcenej a uvažoval jsem o tom, jak je možný, že je někdo takhle tupej.

Vídeň + Van Gogh + mnoho dalšího

28. listopadu 2008 v 22:56 | Kačík |  Zážitky z dnů minulých
Úvodem se chci omluvit, že jsem tak neaktivní...ale prostě je toho fakt strašně moc a já už takhle příliš nezvládám..a na blog tím pádem nemám moc čas ani náladu. Ale teď, když je pátek večer a já bych správně měla někde asi pařit nebo tak..což nedělám..mám konečně trochu času něco napsat, jelikož v pátek se prostě škola nedělá.
Včera jsem byla ve Vídni na výstavě Van Gogha, bylo to jako organizovaný školou, z ročníku nás bohužel jelo jenom 8, takže všichni ostatní byli mladší. Vídeň sama o sobě byla pěkná, já už tam teda jednou byla, sice taky jenom na den, ale s rodinou, takže jsme toho stačili projít celkem hodně. Včera jsme měli na něco jako rozchod asi 2 hodiny, takže jsem vyrazila s dvěma hochy ze třídy (už to nikdy neudělám, málem jsem se počůrala smíchy..) na takovou cestu skrz naskrz..odnikud nikam..prostě jen tak bloumat. Když jsme se na konci dostali k určenému cílu, galerii Albertina, tak jsme si uvědomili, že jsme se - jak naprosto přesně vyjádřil David - "úspěšně vyhnuli všem památkám" a prochodili jenom takový části města ..no..něco typu Žižkov nebo Zahradní město u nás. Na výstavě jsme strávili taky dvě hodiny (bohužel..musim říct, že dostačující by byly tak hodiny tři), ale teda stejně...nad očekávání mě to totálně uchvátilo. Fakt. Bylo to hrozně silný, některý obrazy mě vyloženě dostaly, některý mi připadaly průměrný..ale celkově to na mně zanechalo dost velkej dojem. Něco bylo fakt úžasný ..asi tak, že jsem před tim jenom zůstala stát a hrozně dlouho na to koukala.. a snažila se to vstřebat. Evidentně se ve mně probudilo nějaký netušený estetický vnímání :) No a byla jsem z toho prostě nadšená.
Měli jsme potom asi hodinu, abysme se dostali k autobusu, takže jsme se ještě trochu prošli městem..tentokrát už trochu klasičtější cestou - procházeli jsme skrz už vyrostlý vánoční trhy, viděli jsme úžasně nasvětlený nejrůznější památky, který už ani nevim, co bylo přesně co...Ale například radnice je velice pěkná. A pak zas cesta busem zpátky, no. 5 hodin podivně zkroucené pozice mi moc neprospělo, ale po tom dnu mě celkem bolely nohy, takže jsem vlastně byla ráda, že sedim. Do Prahy jsme přijeli kolem půl dvanáctý, což mě fakt nepotěšilo, protože jsem dneska musela jít do školy na nultou, takže jsem zas spala asi 5 hodin..hrůza. Tak.
A tady je obraz, kterej mě zaujal úplně nejvíc:
A bylo jich vícero, já si akorát nepamatuju jména, takže je nemůžu najít..( celkově namaloval kolem 2000 obrazů!) Tak.
Se školou je to dost hrůza, jelikož se všechno děsivě přiblížilo (příští tejden Sprachdiplom, popříští FCE), pak tu jsou Vánoce (- prachy? dárky? he??)...a potom veselé vyhlídky na maturitu...ou jé, to bude něco.
Zajímalo by mě, kolikaprocentní je má šance, že tenhle rok ve zdraví a rozumu přežiju.

huá..

16. listopadu 2008 v 23:00 | Kačík |  Zážitky z dnů minulých
V pátek jsme měli koncert..a vůbec nevim, jak to mám popsat. Protože zážitků mám celkem spoustu, ale asi je neumim definovat. Jako zároveň jsem si to užila, zároveň jsem přímo na podiu zažila slabé chvilky, to když mi začal hučet odposlech, a já fakt měla chuť začít řvát nebo naopak zahodit ten mikrofon. Ale zvládli jsme to všichni. Můj nejsilnější pocit bylo asi to, že jsem cejtila prostě..že jsme něco všichni dohromady dokázali a teď tam všichni stojíme a jsme zároveň čtyři jiný lidi a zároveň všichni vytváříme jednu jedinou věc, kterou jsme sami vymysleli..prostě to bylo dobrý. Po koncertě přišla samozřejmě zároveň euforie, zároveň trochu melancholie...bylo toho moc. Potešilo mě hodně, že tam přišlo spoustu lidí, což jsem ani nečekala...ono sice hodně lidí řekne, že přijde, a pak polovina z nich napíše, že nemůže nebo tak...a samozřejmě že někdo nepřišel, ale prostě mě ta účast a i ta reakce všech vážně potěšila.
Zpětně si řikám, že jsem měla víc pít...abych o všem tak strašně nehloubala...ale co se stalo, stalo se a hodnotim to jako celkově dobrou akci. Asi tak.

Gustav Meyrink - Netopýři

8. listopadu 2008 v 17:53 | Kačík |  Ukázky z dobrých knih
A co nazýváme životem, je jen čekárnou smrti. Tenkrát jsem si najednou uvědomil, co je to čas. My sami jsme útvary, zhotovené z času těla, jež se zdají být hmotou, ale nejsou nic jiného než koncentrovaný čas.

Kdyby ženy rodily bicykly nebo opakovací pistole místo dětí, viděl byste, jak vesele by se každý ženil. Ano, ve zlatém věku, kdy lidé byli ještě méně vyvinutí, věřili jen tomu, o čem mohli přemýšlet. Pak nastala zvolna epocha, kdy věřili je tomu, co mohli sežrat - teď se ale dostávají na vrchol dokonalosti, to znamená, že považují za skutečnost jen to, co mohou prodat.

Pozvánka

5. listopadu 2008 v 23:11 | Kačík |  O mně..
Podruhé využívám tuto stránku jakožto svoji vlastí reklamní plochu - pokud jste vy, náhodní návštěvníci mého blogu, z Prahy, nemáte nic interesantního v plánu na večer pátku 14. listopadu a máte rádi rock a tomu podobnou hudbu...přijďte se podívat do BluesRocku (Bunkr) na Smíchově..naše (!!) kapela se po dlouhé době ukáže na veřejné scéně...více info a tak vůbec naleznete hlavně na této stránce a potom také na této stránce.