Come back, Antichrist!

Duben 2009

Aquila non captat muscas.

29. dubna 2009 v 23:44 | Kačík |  Co mě napadá..
Jak už to tak bývá.. když je nejmíň času, já musim brouzdat na blogu a na blozích a tvořit článek o ničom, o čem bych taky měla psát, když se děje velký nic. Do školy je totálně zbytečný chodit, jak jsem ostatně zjistila už dávno, tak nevim, proč tam pořád lezu... možná ze zvyku, možná z nostalgie, že o tu flákárnu za chvíli přijdu, možná kvůli společnosti... čím víc se blíží ten rozchod se všema, tím víc si uvědomuju, že je mám vlastně všechny docela ráda... I ty, o kterých jsem si myslela, že jsou mi naprosto lhostejní (samozřejmě do tohoto zjištění nepatří těch pár děvčat, bez kterých by byl můj život ještě šedivější a ještě depresivnější než teď.. to by znamenalo, že bych si vlastně rovnou mohla hodit mašli..no nic). Ale není to tak. Přece jenom 8 let spolu.. je to strašně dlouhá doba. A taková důležitá doba. Vlastně něco mezi polovinou a třetinou mýho života. Divný.
Dneska jsem se konečně odhodlala jet na zpěv na kole a docela jsem se s mým pověstným štěstím divila, že jsem přijela, zalezla dovnitř a začalo fakt hodně chlístat a chvíli předtim, než jsem jela zpátky domů, zase přestalo. Takže jsem z toho nakonec vyšla jenom tak, že jsem měla jenom úplně promočený sedlo, ale já zůstala suchá. Cestou domů jsem si uvědomila, že asi nemůžu jet tou samou cestou, co jsem přijela, jelikož jsem projela asi tak čtyřma ulicema se zákazama vjezdu. Už jsem tam dost dlouho nejela, takže jsem všechno pozapomněla. Ale provoz díkybohu moc nebyl a cajti taky nikde.
Jinak mě dneska potěšilo to, že máma vlezla do mého pokoje, kterej vypadá, jako kdyby se někdo rozhodl, že všechny papíry, co v mým pokoji kdy byly, se musej okamžitě rovnoměrně rozprostřít po celý podlaze, do toho samozřejmě ostatní, škodlivější věci typu propisky, tašky, indulona, časopis s lesklou obálkou... prostě věci, na který si člověk stoupne a letí... a neřekla ani slovo výtky!
Co mě naopak hrubě nepotěšilo je ztráta mého malého bílého zapalovače. Nejhorší je, že vůbec netušim, kdy jsem ho ztratila, tim pádem ani nevim, kde bych ho popřípadě měla hledat. Hrůza.
A ještě jedna věc, která mě vytáčí. Znervózňuje mě to, že se vůbec nestresuju maturitou. Ani ne tři tejdny.. a já si to furt jakoby nepřipouštim, neuvědomuju si to. A to mě teda nasírá, protože se tim pádem nedokážu donutit učit.. a já to fakt nechci neudělat. Ale já se obávám, že já jsem ten typ člověka, kterej si furt bude řikat vpoho, vpoho.. a teprve den předtim začnu šílet. Což bude asi pozdě.
Na to, že je to o ničem, je toho docela dost. Kééž bych tohle dokázala i u tý matury.. Dlouze a rádoby sofistikovaně mluvit něco o ničem. :)
A jedna praktická informace na závěr jakožto dárek pro ty, kdo by tohle dokázal přečíst do konce..můžete s tim například machrovat. Aquilla (což je taková ta voda) znamená v latině orlice. Zjistila jsem to včera, když jsem si překládala roztomilé věty, například o tom, že orlice neloví mouchy. (musca = moucha) Nikdy se neučte latinu.

Dobrá nálada po ránu?

26. dubna 2009 v 20:51 | Kačík |  Co mě napadá..
Jo a ještě jsem chtěla napsat jednu věc..a to, že nechápu, jak se někdo může usmívat, když se probudí a vstává. Já jsem po ránu za prvý mimo (většinou kvůli snům) a za druhý hlavně nepochopitelně naštvaná.. (teda dneska to bylo oprávněný, protože je NEDĚLE a máma si někdy před sedmou ráno pustila strašně nahlas nějaký to svoje děsivý rádio typu Radiožurnál apod., což mě samozřejmě vzbudilo; když se mi znovu podařilo usnout, začala si fénovat vlasy...pak začala vařit vodu.. prostě dělala tisíc hlučnejch věcí a já se snažila střídavě spát, střídavě jsem se jenom tak převalovala v posteli, čimž pádem jsem měla ty nejdivnější rychlosny, a střídavě jsem se zaobírala myšlenkama na vraždu...) Ale i jindy. Prostě vstanu a řikám si něco jako - no fuj, další den přede mnou. Je tohleto normální??

Bandzone

26. dubna 2009 v 20:17 | Kačík |  O mně..
Další stránka, na které jsem se otevřela světu... Vytvořila jsem si profil na Bandzonu, ha. Odkaz je hýr, kdyby to náhodou někoho zajímalo. S čímž vlastně souvisí i to, že my, jako Houndi, nebo taky SHáčka, jak nám naši fanoušci () říkají, máme také na Bandzonu profil. Takže kdyby si chtěl někdo poslechnout naši tvorbu, tak to je zase tu, ale upozorňuju předem, že to jsou dost nedobré nahrávky.
Jinak..posloucháte někdo Depeche Mode? Zjistila jsem, že je to něco úplně jinýho, než jsem si myslela (nikdy jsem je neposlouchala)..přirovnala bych to asi k ..Joy Division, kdyby hráli elektronicky. A já si vždycky myslela, že je to nějakej klasickej metal nebo tak něco. Ale je to dobrý!
To asi nebyl moc smysluplnej příspěvek, jenom mě to tak napadlo.

Both Sides Now

23. dubna 2009 v 14:53 | Kačík |  Kulturní zážitky
jedna z mých momentálně dosti oblíbených písní..

Joni Mitchell - Both Sides Now ................Už z obou stran

Rows and floes of angel hair .....................Rvačky a kry andělských vlasů
And ice cream castles in the air .................a zmrzlinové hrady ve vzduchu
And feather canyons everywhere ..............a všude péřové kaňony
I've looked at clouds that way ...................Takhle jsem se dívala na mraky

But now they only block the sun ................Ale teď už jenom stíní slunce
They rain and snow on everyone ...............Na všechny prší a sněží
So many things I would have done ............Tolik věcí bych udělala
But clouds got in my way ............................Ale mám v cestě mraky
I've looked at clouds from both sides now ..Dívám se teď na mraky z obou stran
From up and down, and still somehow ........Zezhora i zdola, a stále nějak
It's cloud illusions I recall .............................si vzpomínám na iluze mraků
I really dont know clouds at all ....................Vlastě mraky vůbec neznám

Moons and junes and ferris wheels .............Měsíce, červny a ďáblova kola
The dizzy dancing way you feel ...................cítíš tu taneční závrať
As every fairy tale comes real ......................jako že každá pohádka se vyplní
Ive looked at love that way .........................Takhle jsem se dívala na lásku

But now its just another show ....................Ale teď je to jenom další hra
You leave em laughing when you go ...........Necháš je se smát, když jdeš
And if you care, dont let them know ............A když tě to zajímá, nenech je vědět
Dont give yourself away ..............................Nerozdávej se

Ive looked at love from both sides now .......Dívám se teď na lásku z obou stran
From give and take, and still somehow ........Od Dej a Ber, a pořád nějak
Its loves illusions I recall ...............................si vzpomínám na iluze lásky
I really dont know love at all .........................Vlastně lásku vůbec neznám

Tears and fears and feeling proud ................Slzy, strachy a pocit pýchy
To say I love you right out loud .....................říct Miluji tě, pořádně a nahlas
Dreams and schemes and circus crowds .......Sny a plány a cirkusové tlačenice
Ive looked at life that way .............................Takhle jsem se dívala na život

But now old friends are acting strange ..........Teď se ale staří přátelé chovají zvláštně
They shake their heads, they say Ive changed ..Vrtí hlavou a říkají, že jsem se změnila
Well somethings lost, but somethings gained ..Něco je ztraceno, ale něco zase získáno
In living every day ...........................................V každodenním žití

Ive looked at life from both sides now ............Dívám se teď na život z obou stran
From win and lose and still somehow .............Od výhry a prohry a pořád nějak
Its lifes illusions I recall ...................................si vzpomínám na životní iluze
I really dont know life at all .............................Vlastně život vůbec neznám
Ive looked at life from both sides now ............Dívám se teď na život z obou stran
From up and down, and still somehow ............Zezhora i zdola a pořád nějak
Its lifes illusions I recall ....................................si vzpomínám na životní iluze
I really dont know life at all .............................Vlastně život vůbec neznám

........................................(velmi hrubý překlad)..................................

Přesně měsíc

19. dubna 2009 v 22:50 | Kačík |  Co mě napadá..
Mám intenzivní pocit, že mi teče do bot.
Přes to, že poslední dobou nedělám doma nic jinýho než otázky na latinu mám dojem, že neumim nic a děsí mě ten čas. Přesně za měsíc je to tu a já prostě.. nevim, doufám, že to tak není, že to je jenom subjektivní pocit, ale fakt mám dojem, že neumim nic. Teda.. tou latinou bych projít měla, jelikož jsem jediná z ročníku, kdo z toho maturuje, takže by na mě mohli být shovívaví...Ale ta němčina..teda u toho si zas řikám, že když mi oni sami dali ten Sprachdiplom, tak že by byli sami proti sobě, kdyby mi nedali maturitu...problém je akorát ten, že německy fakt dobře neumim, že to je celý jenom omyl...a ..a... achjo.
Furt řešim jenom tohleto a je to fakt nuda, já vim, ale ňák mi to přerůstá přes hlavu. Při tom školu flákám čím dál víc, jak jsem dřív nezatahovala vůbec, tak teď už se to stalo celkem normálem.. jsem fakt hrozná. Ale zas je pravda, že vono to tam k ničemu není, takže možná dělám naopak dobře. Teda..určitě dělám dobře! :)
Ale obávám se, že během tohohle období ztloustnu, jelikož když jsem nervózní, už absolutně ztrácim kontrolu nad jídlem a neustále se něčim futruju.. no to bude hezké. Například včera jsem asi za hodinu a půl snědla jednoho celýho obrovskýho čokoládovýho velikonočního zajíce.
A zejtra jdu na devatenáctiletou prohlídku, haha, ani jsem nevěděla, že něco takovýho ještě existuje:) Tak už se fakt těšim..po dlouhý době se dozvim svojí reálnou váhu (naše váha je totiž divná)..a tak.
Tak. A původně jsem si řikala, že si teď večer pokusim říct nějakou otázku z němčiny, ale už na to fakt nemám náladu ani mozek.. Takže na to kašlu, ale zítra už fakt musim.. a ne že si zejtra řeknu to samý! :)

Jako páv

10. dubna 2009 v 18:07 | Kačík |  Co mě napadá..
Musim se pochlubit... a to totiž tim, že jsem dneska udělala zkoušky v autoškole (napoprvý!) ..takže ze mě za chvíli bude právoplatný řidič. Uau. To je představa...:) Já, jak se řítím po silnicích a snažim se dodržovat pravidla provozu? haha.
A když už jsem v tom chlubení, tak si úplně nejsem jistá, jestli jsem psala o tom, že už mám definitivně Sprachdiplom v kapse, jelikož jsem nakonec prolezla z ústní i písemný části... Dost mě to překvapilo.
Připadá mi to všechno dost podezřelý. Téměř všechno, co jsem tak nějak potřebovala udělat, jsem udělala. To je na mě fakt moc. Trochu se bojim, jestli jsem si náhodou nevybrala už všechno svoje štěstí, který mě tenhle rok mělo potkat...to znamená, jestli jsem schopná zvládnout to, co chci nejvíc - tu podělanou maturitu. Plus třeba ještě nějakou vejšku, ale v to zatím nedoufám.
Uvidim.
V reakci na tyhlety úspěchy bych taky třeba očekávala, že budu mít lepší náladu z toho všeho, nebo že by se mi dokonce mohlo aspoň trochu zvednout sebevědomí... a já co? Jako obvykle se plácám ve svejch debilních náladách, jsem neskutečným způsobem zavrtaná do sebe a jsem, připadá mi, ještě neschopnější ve vycházení s ostatníma lidma. Achjo. Jsem fakt neuvěřitelná.

In Flames v Retru (!!)

5. dubna 2009 v 22:18 | Kačík |  Kulturní zážitky
Musim psát, dokad je to čerstvé a mám spoustu živých zážitků...

Splnil se mi sen a bohužel jsem tím taky přišla o jednu z mála věcí, na který se tenhle rok těšim...Ale prostě přijeli včera do Prahy In Flames (více o nich v této rubrice), jedna z mých v poslední době veelmi oblíbených kapel a hráli v Retru...a já tam byla s nimi!

Začali pouštět už v šest, my tam ale šli až nějak na sedmou, protože předkapela - český Proximity - začínala hrát až v osum. Bylo tam ale už dost narváno, takže jsme se stěží vecpali tak do tří čtvrtin parketu. Chvíli předtím, než začala hrát Proximity, na mě dolehlo zelené opojení, takže jsem si zas šla stoupnout na kraj, jinak nevim, co by se mnou udělal mírně šílející dav...Ani tam jsem z toho ale moc nevnímala, pořádnějc jsem slyšela asi dvě nebo tři písně nakonec, když už to začalo odeznívat. Přišlo mi to docela podobný právě In Flames, měli podobný kytarový výjezdy a časovanej zpěv, jako v pohodě, ale nebyli to voni, no:)

Na IF jsem potom byla dost nabuzená...a když pak konečně asi po čtvrt hodině začli hrát..no bylo to jako bomba! Fakt, úžasný.

Fridén (zpěvák) je naživo dokonalej, dost komunikující, vtipnej... A hlavně ten zpěv! Málem jsem umřela, když začali hrát Cloud Connected, což je jedna z mých nejoblíbenějších songů... a pak moje nadšení ještě vzrostlo, když zazněly první tóny The Quiet Place, což je podle mě jejich nejlepší píseň vůbec, ale moc jsem nečekala, že jí zahrajou... UÁÁÁ!!! Prostě.. skvělý. A pak jeli další moje hodně oblíbený písničky... Drifter, Only For The Weak, Trigger (dokonalý!), My Sweet Shadow, Alias, Take This Life.... No prostě mě to naprosto, naprosto uchvátilo, fakt to bylo nad očekávání super. Jako samozřejmě že jsem se těšila, hodně jsem se těšila, ale asi tim, že to není MM nebo NIN, to pro mě nepředstavovalo nejdůležitější událost roku a neměla jsem nijak výrazně nakoukaný živáky, který by ve mně možná vyvolaly nějaký očekávání (narážim na předloňskej koncert MM, kterej byl sice super, ale asi bych si ho užila víc, kdybych neviděla na dvd Guns, God and Government tour, takže bych nevěděla, jaká může na jeho koncertě bejt atmosféra).

Hráli asi hodinu a třičtvrtě...a to si člověk asi řiká pokaždý, že by mohli hrát dýl... Ale i tak, jsem fakt nadšená, jsem nesmírně šťastná, že jsem tam mohla bejt, v tomhle roce si opravdu podobnýho rozptýlení užiju málo... A vůbec. Fakt, celá akce byla super.

A až se objevěj nějaký fotky (teda možná už někde jsou.. podívám se), tak sem na ukázku něco dám.