Come back, Antichrist!

Srpen 2009

don´t let me talk too much

23. srpna 2009 v 19:52 | Kačík |  Zážitky z dnů minulých
Uvědomuju si, že jsem už asi tady asi tak sto let nebyla a nic nenapsala.. protože mi to zničehonic začalo chybět. Prázdniny jsou dobrá věc, obzvlášť tyhle prázdniny, který trvaj téměř čtyři měsíce a který jsou moje asi tak první šťastný. To znamená, že nejsem trvale deprimovaná a nezaobírám se furt myšlenkama na děsivou budoucnost, protože momentálně budoucnost prostě neřešim a jenom tak vegetuju.
Francie, kde jsem byla na začátku prázdnin, byla celkem vpoho; i když to byla dovolená na kolech, tak to žádný drámo nebylo, jelikož máma jezdí občas fakt neuvěřitelně pomalu. Takže to většinou vypadá tak, že já normálně jedu, za chvíli se ohlídnu, zjistim, že nikoho nevidim, tak se buď vrátim nebo jenom počkám, záleží na mém fyzickém rozpoložení a terénu, a takhle to jde furt dokola. Velká nevýhoda celý týhletý akce byla ta dýlka - přes 2 tejdny, neustálá přítomnost rodičů a nikoho jinýho (z toho mi už fakt málem hráblo), stesk po onom jednom a nemožnost kouření. Ale jinak fajn.
Kromě toho jsem dělala další akční činnosti typu návštěva příbuznejch na Moravě, chata s oním jedním, vodáckej tábor jako každej rok (ale letos to bylo nějaký slabý, mám dojem, že ty děti jsou rok od roku dementnější) a teď už se jenom tiše flákám v Praze a špatně snášim máminy blbý kecy o tom, že bych měla jít pracovat. Ani po tejdnu jí to ještě nepřešlo.
Sestra mi dneska odletěla na Island, z čehož mi plyne jediná, zato super výhoda - můžu celý ty dva tejdny beztrestně okupovat její počítač. Takže samozřejmě náplň mého dne je kromě nějakýho menšího uklízení čumění na filmy nebo seriály, hraní stupidních her, který mi vždycky odrovnaj mozek anebo ležení na zádech a poslouchání hudby. Pokud totiž nejsem venku s oním jedním, což je samozřejmě nejlepší, ale vůbec ne každej den realizovatelný.
Problémy mám akorát se spaním. Občas prostě nejsem schopná usnout, protože mi můj debilní mozek neustále vře myšlenkama a kvůli týhle pochybný činnosti, která se v něm furt děje, nemůžu spát. Vyzkoušela jsem už pár metod, jak bych to mohla překonat, zatim se nejúčinnějc prokázal panák rumu, ale popravdě se nechci stát takovou alkoholičkou, abych byla schopná usnout jenom po rumu, takže hledám alternativní řešení. Dneska v noci, když jsem byla opět v týhle prekérní situaci, udělala jsem to, co jsem se nikdy předtim neodvážila a to, dát si cigáro z okna, i když jsou v bytě ostatní spící členové rodiny. V tý chvíli jsem se prostě už vykašlala na nějaký následky, prostě jsem chtěla spát. Pokoj mi ani moc nesmrděl a pokud jo, tak do rána úplně vyčichl, což mě potěšilo. Bohužel to taky není úplně nejlepší řešení. Tak třeba ještě časem...